Chtějí se na akci, která se už měsíc omílá v médiích horem dolem, přiživit všichni, jejichž podnikání se hokeji podobá jen velmi, velmi vzdáleně?
Tak určitě.
Takže tu máme elektroobchody, které nabízejí k telebedýnkám zdarma pivo, supermarkety, z nichž každý má nějaké to své vlastní mistrovství, hračkárny, které zničehonic zaplavili plyšáci Boba a Bobka, vietnamské večerky, které rozšířily svůj sortiment o české vlajky, pivovary, které se snaží marketingově prokomunikovat jejich značku piva jako tu absolutně nejhokejovější, a, samozřejmě, hospody. Významná část hospod si nakoupila nové telebedýnky. A vlajky. Nějaká možná i plyšové Boby a Bobky ku vystavení na výčep. Tam nad ty cedulky s logy všech těch nejhokejovějších piv.
Naše podnikání má s hokejem o mnoho víc společného. Tak třeba takto v dubnu až květnu jsme v postavení mimo hru. Absolutním. Tyhle dva měsíce jsou totiž od jakživa pro knižní byznys nejméně přívětivé. Tržby klesají až k bodu mrazu. Jsou u ledu. Častěji než v průběhu roku vyhazujeme naše zaměstnance na zakázané uvolnění. Není jich v obchodě třeba, tak ať se prolétnou do volného prostoru, třeba i přes celé hřiště. Květen je také obdobím velmi tvrdých faulů. Kromě hokejového mistrovství vrcholí i pražský knižní veletrh a nakladatelé a knižní distribuce si servítky zrovna neberou. Provozují hlavně nesportovní chování, když na veletrhu prodávají knihy s obrovskými slevami levněji veletržním zákazníkům než svým celoročním obchodním partnerům, tedy knihkupcům. A možná ani nevědí, že si tím dávají vlastní góly, protože tím cenovým podlézáním říkají všem okolo, že jejich zboží nemá vlastně žádnou cenu.
Jak vidíte, tak náš knižní byznys má s hokejem rozhodně více společného, než třeba hospody, protože těch se v době mistrovství světa postavení mimo hru, zakázaná uvolnění, ba ani fauly, netýkají. Možná tak prodloužení. To by se jim přiznat dalo.
Takže i my se pokusíme přiživit a vyložíme zde do tohoto výkladu zboží, které se hokeji podobá, byť někdy třeba i trochu vzdáleně…
Napsat komentář