Recenze od Ivy Janouškové

Kate O´Hareová, svérázná agentka FBI, se už pět let snaží polapit a zavřít do nejčernějšího vězení galantního lupiče a podvodníka Nicka Foxe. Ten jí stále uniká a Kate má navíc nepříjemný pocit že se jí tak trochu vysmívá. Copak si nějaký jiný lupič troufnul ukrást jí přímo pod nosem z jejího hotelového pokoje všechnu čokoládu?

Když jí znovu, po dalším vydařeném podfuku, zmizí přímo před očima, nastraží na něj vějičku, kterou nemůže podvoníček jeho formátu ignorovat. Zabralo to perfektně, akorát dopadení Nicka Foxe bylo trochu neobvyklé. Pro jistotu, aby jí opět nepláchl, ho tak trochu srazí autobusem. (Kdo jste již nějakou knihu od Janet Evanovich četl, víte že je to její oblíbený způsob trestání lumpů.) Nick vyvázne bez zranění a je konečně zatčen. Kate předá všechny materiály a důkazy nashromážděné za posledních pět let prokurátorovi. Její práce skončila a teď má před sebou velmi neuspokojivý úkol, zatýkat gang, co kopíruje a prodává filmy. Prostě nuda.

Ve chvíli kdy si Kate užívá víkend s rodinou, přijme telefonát, který ji doslova zvedne ze židle. Nick Fox zmizel. Vypařil se cestou k soudu tunelem ve zdi. Kate se okamžitě chce vydat po jeho stopě, nadřízení jí to ovšem nechtějí dovolit. Tak si vezme dovolenou a, když se jí ho během pár dnů podaří vypátrat na ostrově uprostřed moře, na který je už několik století zákaz vstupu ženám, poprosí svého otce (bývalého mariňáka, který umí člověka zabít na šestnáct způsobů obyčejnou pinzetou – mimochodem), jestli si s ní nechce užít rodinou dovolenou. Tatínek s radostí souhlasí, důchodu už má plné zuby a rád si opráší svoje dovednosti. Zorganizují noční let nad ostrovem, aby mohla Kate seskočit nepozorovaně na zapovězená místa.

Vše se podaří přesně podle plánu, Nicka najde na první pokus a překvapí ho u večeře v pohodlném srubu, jak si pochutnává na obřím steaku (nejen ženy, ale i maso je na tomto ostrově zakázáno). Než ho stačí zatknout, čeká ji ledová sprcha. U večeře s tím proradným lumpem sedí i její šéf Jessup a jeho nadřízený Bolton. Kate je v šoku. A je to ještě horší, než si myslela. Nickovi se podařilo přesvědčit její nadřízené, že by udělali chybu, kdyby ho zavřeli. Na svobodě jim přece může být daleko užitečnější. Pomůže FBI s chytáním větších lumpů než je on. A ke spolupráci je mu přidělená právě Kate. Rozkaz je rozkaz, a i když se jí to vůbec nelíbí, nakonec usoudí, že bude lepší mít ho pod dohledem, kdyby se náhodou pokusil podfouknout FBI a zmizet.

Prvním společným úkolem je Derek Griffin, podvodník, který zmizel chvilku před zatčením s pěti sty miliony dolarů. A FBI je chce pochopitelně zpátky, s ním nebo bez něj. Problém je, že nikdo neví, kde je on nebo peníze. Zapeklitý oříšek. Nick a Kate dají dohromady velmi nesourodý tým lidí a pustí se do akce. Podaří se jim najít ukradené peníze? Nebo je nakonec ukradne někdo jiný? A přestanou se ti dva někdy hádat? A co s tím vším má společného čokoláda Toblerone?

Na nás v knize čeká spousta vtipných situací, komických střetů a především spousta zábavy s úžasnými hlavními hrdiny. Nick je šarmantí a pohledný, a když náhodou nedokáže utéct, tak se z prekérní situace vymluví. Kate je pořádně od rány a miluje jídlo a zbraně a svými schopnosti strčí kdejakého chlápka do kapsy.

Jestli se vám líbili Dannyho parťáci nebo Leonardo DiCaprio ve filmu Chyť mě, když to dokážeš, tak se vám Podfuk bude líbit taky.

Podfuk je vtipný, oddechový a nehraje si na nic co není. Jediný záměr je pobavit a potěšit čtenáře, což se myslím povedlo na výbornou. Chtělo se mi napsat „ideání kniha na letní odpočinek“, ale při délce 250 stran, a vzhledem k tomu, že knihu nejspíš budete chtít zhltnout jedním dechem, už jen proto, abyste se dozvěděli, jak to s těmi dvěma dopadne, musím říct, že je to „ideální kniha na deštivý víkend“.

Podfuk

Recenze od Marty

Kašli na to. Uleví se ti. „Řeknete-li Kašlu na to, jedná se o projev vrcholné duchovní aktivity, neboť se vzdáváte nikam nevedoucího boje se životem a necháváte se unášet přirozeným rytmem života.“ John C.Parkin

Končila zima, začínala jar, vtáčiky spievali, kvietky kvitli a mňa všetko štvalo. Všetci ma štvali. Ja som sa štvala. Prečítala som si: „Tak si zanadávaj, nahlas, tri krát za sebou, je to oslobodzujúce!“ Což o to, fungovalo to, pomohlo to, ale ostalo mi to. V mojom okolí sa pohybuje dieťa, ktoré sa učí hovoriť, a ak by jeho prvé slová boli slovensky a ešte by oslobodzovali, tváriť sa nenápadne by ma nezachránilo.

Začala som teda hľadať iné oslobodzujúce riešenie až som objavila chytrácku knižku. Nemám rada tento druh literatúry, ale skúsila som ju čítať ako alternatívnu liečbu. Knižku napísal John C.Parkin a volá sa Kašli nato! Uleví se ti  je preložená z angličtiny, a áno, TAM SA VOLÁ INAK.

Knižka je rozdelená na niekoľko kapitol, ktoré si autor vytvoril ako akési tematické bloky. V nich nás učí pochopiť samých seba, podstatu našich starostí. On to volá moc krásne- listujeme albem svého života. Pán Parkin sa nám snaží vysvetliť pomocou príbehov, príkladov a iných zamyslenia nutných informácií, ako inak sa dá pozerať na svet, ako sa popasovať so situáciami, ktoré nám prináša. Chce, aby sme sa uvoľnili, našli vnútornú radosť, bez vonkajších podnetov. Čo sa môže zdať ťažké, ale ide to a prekvapivo ľahko. Musíte to len skúsiť.

Zaujímavý je postoj Kašli na to v láske a vzťahoch, v mnohom pripomína zamilovanosť, ale len do určitých momentov samozrejme. Chce, aby sme sa vykašlali napríklad aj na peniaze a ich hromadenie, ak sa vám to vyslovene nedarí. Na trápenie nad neriešiteľnými situáciami, ktoré prináša život. Je lepšie svet akceptovať taký aký je.

Mňa osobne najviac ovplyvnila časť, ktorá sa týka takzvanej pozície mierumilovného baránka. Po prečítaní tejto knižky som sa vykašlala na pokusy urobiť zo seba kópiu Boha. Kašlem na snahy byť niekým lepším, som tým kým som. A cítim sa slobodnejšia, šťastnejšia a už nemám potrebu robiť svet lepším miestom. Taktiež mi ako večnému plánovačovi veľmi jasne a rozumne vysvetľuje prečo si nerobiť plány a netrvať na svojich stanovených cieľoch.Je potreba zdeliť vám, že Čchi-kung a práca s vnútornou energiou je prepletaná celou knižkou.

Pôvodne som mala pocit, že nie som cielovka tejto knižky a práve preto, že na mne zanechala nejaké následky dodnes, si myslím, že nemá cielovku, mal by si ju prečítať každý koho niečo trápi a chce sa naučiť ako to nechať prejsť nepozorovane okolo seba, a riešiť to až v prípade, že sa to vráti a osloví vás to menom… ak to môžem takto napísať.

Kedy dozrel ten správny čas po prečítaní knižky, kedy som pochopila, že funguje?

Pozerala som dohora na oblohu, bola modrá, tej zvláštnej oblohovo modrej farby, plávali na nej Cumulusi bez ďalšieho plánu, v sluchátkach hral song od Pink, vraj mám vydržať. Všetko bolo tak záhadne fajn, ač tučná, s ohryzenými nechtami, starnúca. Proste som tam tak sedela pred Slaviou, usmievala sa, a všetkých okolo tým desne štvala. Kiež by sa vedeli oslobodiť.

Recenze knihy od Marty

largeRozmýšľala som, ktorú knihu by som definovala ako svoju najobľúbenejšiu? Veľmi rýchlo sa mi vybavila knižka Friedricha Weissensteinera – Dcéry Márie Terézie. Túto knižku som prvý krát čítala, keď som mala zhruba jedenásť rokov. A rozhodne to vtedy nebolo posledný krát. Možno som bola trochu nudné dieťa, keď som si čítala o Habsburgoch, ale ja to milujem. Obdivujem a ctím Máriu Teréziu dodnes.

V knižke Dcéry Márie Terézie sa opisujú životy jej dcér,  z celkovo šestnásť života schopných detí, ich bolo  jedenásť. Z toho ôsmim sa táto knižka venuje.

Je zaujímavé čítať o ich rebelstvách, snoch, osudoch. O tom aké rozdielne boli ich povahy, ako bojovali ako deti s pestúnkami, ako im mama kázala dobré mravy a trvala na dodržiavaní presného režimu. Zároveň si človek musí uvedomiť, že väčšina z jej detí – dcér bola predajný artikel, na rozšírenie moci dynastie. Len jednu, ktorú mala tak nejako radšej, u tej mohlo dôjsť k svadbe z lásky. Neraz sa zopakovala situácia, že sa manžel zdedil pretože pôvodne ponúknutá dcéra bola chorobou zohyzdená či zomrela. Dokonale upratala z očí dcéry,  ktoré boli chorobami natoľko zohavené,  že už nebolo možné ich nikomu ponúknuť, čím sa jednej jej dcére podarilo viesť vede oddaný život. Je vzrušujúce čítať o tom, čo pre ne bolo normálne, čo všetko patrilo k povinnostiam a dovednostiam, ktoré museli ovládať. Aké bolo pre nich naplňujúce ak sa vydaté niekde ďaleko od domova v dospelosti ešte niekedy stretli.

Matka ich strážila, aj keď už boli ďaleko v zahraničí, v prípade, že mala pocit, že dcéra neplní svoje poslanie ako manželka a výsadkár správne, trestala ich tým, že zakázala ostatným deťom, aby neposlušnú dcéru kontaktovali, čo musím priznať bol asi veľmi krutý trest, ak vezmeme do úvahy fakt, že deti vyrastali v skupinách po dvoch až troch vekovo si blízky a ostatných súrodencov prakticky nepoznali. Za pozoruhodný považujem aj príbeh Márie Antoinetty, z pohľadu do jej súkromia ako dcéry a sestry.

Jednoducho , kto má rád históriu, faktické knižky, z pohľadu jednej veľkej rodiny a jej života, bude nadšený.

Mňa táto knižka len utvrdila v tom, že  Mária Terézia bola výnimočná, silná a profesionálna žena, ktorá brala svoju životnú úlohu, ku ktorej bola predurčená veľmi vážne. A áno, na jej plnenie používala aj svoje deti. Je potreba podotknúť, že sa im to snažila maximálne uľahčiť a na túto úlohu ich pripraviť. Predsa len bola to mama.

Recenze knihy od Marty

Bol piatkový podvečer, a ja som sa zahľadela von oknom do sveta. Začala som mať pocit, že by bolo fajn urobiť si taký blažený, romantický, snílkovský víkend plný ideálnej lásky. Rozhodla som sa, že si kúpim knižku, na ktorú tip som dostala ešte pár týždňov pred tým – Jojo Moyesová  Než jsem Tě poznala.

Knižka je na romantický príbeh prekvapivo hrubá, 400 strán? Pomyslela som si, že to bude väčšia romantika ako sa dalo čakať, kúpila som teda radšej aj frisco a papierové kapesníčky.

Prvých 20 strán je tak zvláštnych, nepríjemných a nudných, že som knižku odložila ešte toho večera a nechala som ju dva týždne odpočívať. Našťastie som sa k nej neskôr vrátila. Od tretiny to nabralo nečakaný dej, neskutočný spád, vedela som si predstaviť postavu a tvár každého kto bol v knižke spomenutí mestečko, záhradu, obrusy, všetko. Mala som pocit, že som súčasťou príbehu, a že ich z diaľky pozorujem. Knižka má neskutočnú energiu a reálnosť. Hlavný hrdina Will je alfa samec, ktorý žil svoj život naozaj naplno a nehoda, ktorá ho upútala na vozík a vlastne mu celkovo znefunkčnila údy je hlavnou myšlienkou príbehu. Všetci sa mu montujú do života, buď pretože musia, alebo len preto, že chcú, možno preto, lebo majú pocit, že by mali. Hlavná hrdinka Lujza to bude samozrejme robiť tiež, pritom sa do seba zamilujú. Možno…, neviem…, prečítajte si to.

Niekde v polovici knižky vás dej nasaje do seba tak silne, že budete mať výčitku, že ste odložili knižku. Nejde nečítať, nejde nevedieť čo sa stalo ako to dopadlo. Každých pár stránok som čakala iný koniec. Prekvapilo ma, keďže nepoznám osobne nikoho zdravotne postihnutého, ako vnímajú svoje postihnutie oni. Začala som získavať obraz o tom, aké to vlastne je, a to, že nemôžu chodiť, alebo hýbať rukami, rozhodne nie je to najhoršie, čo takýto ľudia zažívajú. Dokonca som sa pristihla pri myšlienkach, že Willovi rozumiem, že človek žijúci život ako Will už svoj život ďalej považuje za trest, nie život. Život mu okrem bolesti už nemá čo ponúknuť.

Posledná tretina knižky je tak veľmi zásadná a uplakaná, že som to dvadsať strán pred koncom, o druhej ráno vzdala a prečítala si tri posledné vety. Nemusím vám dúfam písať, že som plakala aj ráno po prebudení. O pár dní som dočítala, posledných dvadsať strán. Pochopila som, že najhoršie mám za sebou, peklo je to v poslednej tretine, koniec už je labúžo. Takže, kto nie je nejako emočne rozpoltený aktuálne či dlhodobo a chce sa stať len obyčajným pozorovateľom ľudského príbehu, určite doporučujem.

Myslím, som si istá, že oficiálne najdôležitejšou a pritom pomerne nenápadnou postavou je Willova mama, pretože tá jediná naozaj prišla o všetko.

PS: mimochodom, knižku už sfilmovali, ale podľa ukážok, zabili ducha celého príbehu, pretože to rozhodne nie je len o láske dvoch pekných ľudí, vyzývam k bojkotu filmu :)

20160523_121113

Recenze od Ivy Janouškové

Jestli hledáte knížku, kde si netroufnete říct, co vás čeká na další stránce, tak Skrytá těla jsou přesně to, co hledáte. Hlavní hrdina Joe Goldberg je totiž náladovější než aprílové počasí. V jednu chvíli bláznivě zamilovaný, v další chvíli propadá až vražednému zoufalství. Joe si myslí, že už našel „tu pravou“ Amy Adamsovou a chystá se ji požádat o ruku. Než to ovšem stačí udělat, Amy zmizí neznámo kam. A s ní i několik vzácných knih.

Joe je vzteky bez sebe. Jediné, co se mu podaří zjistit je to, že Amy odjela do Los Angeles a to není místo, kam by se Joe chtěl někdy vydat. Ale touha po pomstě je silnější. A tak zavírám krám a vyráží na cestu. Brzy zjistí, že LA je ještě horší, než si představoval. Už jen sousedé v baráku mu připadají vyšinutí a dost politováníhodní, bez některých z nich by se jistě svět obešel.

Pátrání po zrádné Amy není moc úspěšné, ale pár stop přece jen má. Jedna z nich ho zavede i do módního obchodu s organickým jídlem, dneska tak oblíbeným. Odtamtud ho pátrání zavede do baru, ketý Amy často navštěvuje. Vysedává tam každý večer a čeká a čeká. Štěstí se k němu otáčí zády…

Anebo ne? Objeví novou Lásku, tedy vlastně Love Quinnovou, krásnou, chytrou a z dobré rodiny. Že by už konečně ta prává? Nebo to sní dopadne stejně jako s Amy? S Amy, kterou už Joe ani nehledá. Nemá čas. Zaměstnává ho jeho nový, lepší život s Love. Možná dokonce prorazí v Hollywoodu. Dopadne to tentokrát dobře?

I když je Joe tak trochu magor a má na svědomí už pár lidí, tak se přistihnete, že mu docela fandíte a držíte palce, aby byla Love ta pravá.

Kniha Skrytá těla je volným pokračováním knihy Ty a je ještě lepší a čtivější než první díl.

Skrytá těla

Recenzi knihy napsala naše knihkupkyně Iva Janoušková.

a

Po přečtení této knihy jsem si říkala, jestli bychom každý občas nepotřeboval pořádnou ránu do hlavy. Ono totiž podívat se na svůj život s odstupem deseti let může být dost zajímavé. A taky pořádný šok, jak zjistí hlavní hrdinka Alice. Na hodině stepu upadne a uhodí se do hlavy. A to pořádně. Když se probudí, zjistí, že zapomněla deset let života. Čeká ji nepříjemný šok, když zjistí, že je jí okolo čtyřiceti let, se svým manželem se rozvádí a místo toho, aby prožívala své první těhotenství, má už tři děti. Nechápe, co se děje. A to, co postupem času zjišťuje, se jí moc nelíbí. Opravdu se mohla takhle změnit? Jak to skončí? A rozpomene se Alice na svůj život?

Autorka čtenáře napíná do posledních stránek. Nečekejte žádný přeslazený román, ze kterého trnou zuby ani děsivé čtení, po kterém se bojíte se kouknout v noci pod postel. Příjemně napínavá knížka, která vás bude rozhodně bavit.

Je třeba se jak pochválit, tak si i posypat hlavu popelem. Obě alternativy hodnocení našeho snažení sice už činí naši zákazníci při hodnocení na Heurece, ale proč k tomu nepřidat něco našeho osobního.

Sami se divíme, že ačkoliv z dlouholetých zkušeností víme, že předvánoční a vánoční prodeje se absolutně vymykají zkušenostem z průběhu zbytku roku, stejně děláme ty samé chyby. Některé padají na naši hlavu, ty další možná i také, ačkoliv za ně nemůžeme (ale vzhledem k těm dlouholetým zkušenostem jsme je mohli alespoň předvídat).

Ano, jde o spousty knih, které jsme vám mohli prodat, ale neprodali. Neprodali, protože jsme je neměli. Neměli jsme je, protože jsme neodhadli, že před Vánoci nelze nakoupit na sklad x kusů, jak to děláme v průběhu roku, ani x krát 5 kusů, kolik jsme od distributorů nakoupili, ale x krát 100 kusů. A když už jsme potenciál knihy odhadli, měli jsme nakoupit x krát 100 kusů v listopadu a ne v polovině prosince, když už téměř všichni knižní distributoři kolabovali a jejich dodací lhůty nebyly několik dní, jak je v průběhu roku obvyklé, ale týden a déle. Tenhle náš neodhad potenciálu knihy se projevil zejména u titulů Kafe a cigárko, P.S., a Já, Jůtuber. Na druhou stranu, docela dobře jsme odhadli potenciál knih Emil běžec, Moje domácí kuchyně, Karolína domácí kuchařka a Poklady klasické české kuchyně, kterých jsme měli skladem dostatek i v dobách, kdy v jiných eshopech a knihkupectvích nebyly k mání. Takže nakonec vlastně náš odhad ohledně vánočních bestsellerů dopadl docela dobře. To ale nic nemění na tom, že nás mrzí, že jsme ty knihy, které jsme neodhadli, nemohli prodat vám, našim zákazníkům, ačkoliv jste o ně měli enormní zájem. Můžeme vás potěšit snad jen tím, že všechny tyto nedostatkové vánoční bestsellery budou dle zpráv nakladatelů dotištěny, takže si je budete moci koupit kupříkladu k Velikonocům.

No, a pak tu máme sice nebestsellery, zato knihy, které distribuuje jeden z našich dodavatelů, který zkolaboval ještě více, než ti ostatní a nebyly nám tak dodány ani po čtrnácti dnech od objednání. Pokud nebudou dodány do pondělka, tak se budeme muset několika z vás hluboce omluvit za to, že je nedodáme, ačkoliv jsme před těmi čtrnácti dny potvrdili jejich dodání. Ano, mohli jsme předpokládat týdenní prodlevu, s tím jsme za ta léta, co prodáváme knihy, mohli počítat, ale že by nebyly naše objednávky u distributora vyřízeny ani za čtrnáct dní, to se, pokud si pamatujeme, ještě nikdy nestalo. Ne že bychom se chtěli vymlouvat, ale je to bohužel tak.

Zbývají objednávky, kde jste zvolili platbu převodem a nezaplatili. Snažili jsme se vás kontaktovat, ale začasté neúspěšně. A když úspěšně, tak jste většinou sdělili, že jste vlastně chtěli platit dobírkou. Je možné, že jste úplně nerozuměli informacím při průchodu naším košíkem, ale opravdu jsme se letos při překopávání této části našeho eshopu snažili, aby bylo vše srozumitelné a stovky a tisíce bezproblémových objednávek dalších zákazníků nám snad dávají zapravdu. Proto prosíme, čtěte, co odklikáváte, čtěte potvrzující emaily, zajímejte se, co je s vaší objednávkou, když do tří dnů nedorazí. V tomto případě to vaše nečtení a nezajímání má za následek „jen“ to, že vám nepřijde váš balíček včas, v jiných případech, třeba u různých neseriózních obchodníků, finančních poradců a pojišťováků, může znamenat vaše nečtení toho, co jste odklikli či podepsali, problémy všelijaké, třeba i s exekucemi. Vážně, tady u nás u Knihkupce jsme se v poslední době úplně přestali podivovat nad tím, že je u nás v Česku tolik exekucí, pokut a poplatků z prodlení, když nám tolik z vás bezelstně sdělí, že jste si vlastně vůbec nepřečetli nic z toho, co jste automaticky a bez přemýšlení odklikli.

V pondělí se ještě vynasnažíme všechny tyto visící objednávky vyřešit, nicméně s těmi, u kterých se problém vykomunikovat nepodaří, už nebudeme moci nic udělat, aby dorazily do Vánoc.

Tak to by bylo sypání popela na naši (a částečně i vaši) hlavu. Teď se pochválíme. Chválíme se za to, že všechny objednávky, u kterých nebyl problém, tedy měli jsme k dispozici veškeré zboží a případně i vaši platbu, jsme odeslali ještě v den objednávky či maximálně následující den. Věřte, nevěřte, opravdu je to tak. Dokud jsme neměli vše připravené na odeslání, tak jsme z balící místnosti prostě neodešli, a bylo nám fuk, že je deset hodin večer. Jestli stejně bryskně doručili dopravci vaše zásilky k vám, to už bylo mimo náš vliv, ale věříme, že se také snažili, seč mohli.

V pondělí ještě vyřídíme vše, co bude možno, ale v dalších dnech se už soustředíme na zákazníky našeho kamenného knihkupectví ve Vrchlabí. Nemějte nám tedy za zlé, pakliže už vaše těsně předvánoční objednávky nevyřídíme. Jsme tady u nás u Knihkupce jenom čtyři lidé (před Vánoci včetně brigádníků šest) a více už objektivně nezvládneme.

Přejeme veselé Vánoce, věříme, že vaše balíčky dorazí ještě včas a těšíme se na skvělé obchodování s vámi všemi i v příštím roce.

 

Čas od času postihne knižní trh větší či menší mánie. A to nemluvím o očekávaných knihách prověřených autorů.

I když…

Asi už my, knihkupci, nikdy nezažijeme to, co se dělo při uvádění posledních tří dílů Harryho Pottera na trh.

Toho předposledního jsme u nás v knihkupectví ve Vrchlabí složili celou dodávku, a přísaháme, za týden jsme ty stovky knih prodali. Posledního jsme už složili jen půl dodávky, tou dobou se už klubal internetový prodej, a navíc si značnou část nákladu objednaly markety pro prodej mezi houskami a pracími prášky, a tak jsme už poněkud paběrkovali. Koneckonců, to samé se dá říci o knihách Dana Browna. Ztracený symbol ještě mizel po desítkách, Inferno už paběrkovalo. I když v tomto případě asi propad prodejů způsobil spíš úpadek popularity autora. I jemu je už asi jasné, že ač by se snažil sebevíc, tak takovým fenoménem, jako když napsal Šifru mistra Leonarda či Anděle a démony, už nebude.

Mimoto se čas od času objeví nějaká kometa, snad nejprodávanější knihou u nás v knihkupectví byl svého času opus o tom, kterak Dáša Havlová zanášela Václavovi, sepsal to nějaký její tajemník a já už si ani nepamatuju, jak se ta kniha jmenovala. Vím jenom to, že jsme jen tak na zem vedle pokladny postavili asi pět set kusů té brožurky i s paletou a už za týden jsme s nepotřebnou paletou zatápěli v kamnech. Ještě v paměti máme kometární dopad první knihy Ládi Hrušky, která byla hitem loňských Vánoc. Sice každý druhý z těch stovek zákazníků, kteří si tu knihu koupili, považoval za potřebné u pokladny tvrdit, že knihu nemá pro sebe, ale pro maminku, babičku, milenku a další osoby, to ale nijak nesnižuje fakt, že počet těch babiček a milenek se blížil celkovému počtu babiček a milenek, které ve Vrchlabí a okolí žijí.

Ale chtěl bych přece jenom pohovořit o jiných mániích.

Třeba. Asi tak deset nebo víc let to bude. Objevily se takové brožurky s „kouzelnými“ obrázky. Byly to jakési trojrozměrné obrazy, na které když člověk minutu čučel, tak buď prohlédl ten do hloubky obrazu mizející prostor, anebo ho začala bolet hlava. Pamatujete na to? Koupili jste si to? No, a kde je tomu teď konec. Nicméně, v čase té mánie jsme prodali stovky těch brožurek s těmi bolest hlavy způsobujícími obrázky. Trvalo to pár měsíců a pak po tom neštěk ani pes. A kdyby štěk, tak snad jenom proto, že by se při pohledu na ty obrázky zbláznil.

Dalším takovým fenoménem, to bylo zhruba tak před třemi či čtyřmi roky, bylo „gumičkování„. Jéje, to bylo najednou knih, podle kterých jste si mohli ugumičkovat náramek nebo psa nebo kočku. A samozřejmě i všelijaké sady, některé i se stavem, který to gumičkování posunul téměř na profesionální úroveň. Připomnělo mi to tehdy letitou mánii kolem céček. Bylo to dost podobné. I gumičky jste si mohli koupit barevné či perleťové, jen o svítících nic nevím, ale divil bych se, kdyby nebyly. A teď. Po gumičkách neštěkne pes, leda ten zaprášený, kterého jste si ugumičkovali a teď zapomenut leží někde v útrobách krabice s bordelem, a leží tam jen proto, protože z nějakého zvláštního důvodu k němu máte nějaký citový vztah.

A teď tu máme další mánii.

Přiznávám, když někdy na začátku roku začalo jako první nakladatelství Grada vydávat knihy s „relaxačními omalovánkami pro dospělé„, trochu jsme si ťukali na čelo. „Tohle opravdu někoho zajímá?“, ptali jsme se sami sebe a nakoupili do obchodu po dvou kusech, aby se neřeklo. Uplynulo pár měsíců, a hle, máme tady další mánii. Omalovánek pro dospělé jsou najednou desítky, není významnějšího nakladatelství, které by se k mánii též nepřidalo, i neknižní showbyznys ucítil zajímavé tržby, a tak máme k dispozici omalovánkové knihy s Harry Potterem či oficiální omalovánky seriálu Hra o trůny. My jen zíráme.

A ptáme se: „Opravdu Vás to baví?“ Zabývat se vpodstatě dětskou zábavou, i když, pravda, omalovánky pro dospělé jsou opravdu o hodně sofistikovanější, než omalovánky s krtečkem pro děti. Nicméně vskutku zajímavé prodeje tohoto zboží asi odpovídají za Vás. „Baví.“

Snažíme se to pochopit. Propagační materiály výrobců obsahují silné výrazy na téma eliminace stresu a vynikající relaxaci. Ale jako… Fakt?

Na jednu stranu chápeme. Doba je rychlá. Relaxace při nějaké činnosti, která vyžaduje soustředění a preciznost, to dává smysl. Ne každý je až tak zručný, aby si vyrobil tašku, šálu, košík či něco jiného. A dobrý pocit z výsledku práce, byť jím není šála či košík, je pořád dobrý pocit z výsledku práce.

Přesto tak nějak podvědomě cítíme, že jde zase o jednu z mánií, která pomine. A zároveň si říkáme, že ty mánie jsou stále infantilnější. Co bude dál? Mánie plyšáků pro dospělé? (Ehm, ta už tady asi dávno je, však všechny ty figurky, které si nejeden z nás vozí v autě buď zavěšené za vnitřní zrcátko či dbale či nedbale položené pod zadním sklem, hovoří za vše.) Mánie stavebnic pro dospělé? (Že se vůbec divíme, vždyť všechny ty drony a auta na vysílačku bezpochyby sestavují a ponejvíce s nimi drandí tatínkové.)

Ale víte co? My jsme vlastně přátelé všech těch mánií. Už si sice nepamatujeme, jak se jmenovala ta kniha toho tajemníka, ale pamatujeme si, že jsme si díky ní koupili náš první počítač do našeho knihkupectví. Ještě si trochu pamatujeme na mánii s Harry Potterem a Danem Brownem, však nám pomohly k tomu, že jsme si do obchodu mohli koupit nový nábytek. A díky Láďovi Hruškovi a jeho první kuchařce nás letos nezaskočilo, že nám v krátkém časovém úseku v obchodě zdechly dvě čtečky čárových kódů a jeden počítač, které jsme si kdysi koupili díky gumičkovací mánii.

Takže proto jsme si letos pořídili na omalovánky pro dospělé do obchodu nový stojan, na kterém se pěkně vyjímají a proto jsme na eshopu vytvořili speciální sekci, v které si můžete tento artikl pohodlně vybrat a se slevou zakoupit.

Potřebovali bychom totiž novou tiskárnu na účtenky. Ta současná občas kýchne, občas zastávkuje, občas trucuje. A vzhledem k tomu, že podle představ pana Babiše by taková tiskárna už za rok měla nejen tiskat, ale i účetnky kamsi do státních útrob zasílat, tak by se nám dlouhé trvání té omalovánkové mánie docela hodilo.

Tedy: omalovávejte, relaxujte, stres zabíjejte. Zabijete tím i ten náš stres, až ta naše tiskárna účtenek kýchne naposled.

e

Stala se z toho nápadu taková hezká předvánoční tradice. Pokud se pamatuji, tak s Dnem dopravy zdarma přišel porovnávač cen Heureka.cz asi tak před třemi či čtyřmi roky a Knihkupcův eshop do toho šel od prvního ročníku. Bylo to tehdy docela závažné rozhodnutí, protože, co si budeme vykládat, zejména asi pro menší eshopy, které nemají takové penzum zásilek, aby si u dopravců vyjednali nějaké extra ceny dopravy, jde o poměrně rizikové rozhodnutí, kdy náklady na dotovanou dopravu mohou lehce devalvovat vidinu zvýšeného počtu objednávek. Však taky hned toho prvního ročníku se mnozí významní eshopisté nezúčastnili. A jak to tehdy dopadlo? I proto, že termín byl tehdy Heurekou bez předchozích zkušeností zvolen opravdu hodně blízko Vánoc, poměrně kriticky. Vzhledem k tomu, že jsme neměli nejmenší představu o tom, jak tahle akce, která díky své novosti byla tehdy i poměrně slušně medializována, dopadne, jsme (asi nejen my) po několik dní „žrali hlínu“. Objednávek nebylo dvakrát, třikrát, desetkrát, tolik, co obvykle. Byla to smršť, kterou jsme po nocích několik následujících dnů likvidovali opravdu s nejvyšším nasazením. A, ano, s výsledkem jsme mohli být spokojeni. Do doby, než jsme si spočítali všechny ty přesčasy a pocítili po těch několika propracovaných nocích opravdové vyčerpání. A asi i potom, když jsme tu únavu zahnali. A asi i potom, co jsme v následujících dnech řešili „výjimečné dávky emocí“ u některých zákazníků, které jsme oproti očekávání nestihli obsloužit do tří či spíše sedmi dnů. Přesto jsme ale dostali lekci, že propříště bude asi lépe se lépe připravit.

Nicméně, v dalších letech už to tak hrozné nebylo. Zaprvé: dalších ročníků se zúčastnili i na první pokus váhající konkurenti, někteří i s bonusem dalších dní okolo termínu akce s dopravou zdarma či s ještě nižší hranicí pro poštovné zdarma než oficiálních 300 korun nákupu. Zadruhé: Heureka po předchozích zkušenostech posunula termín akce do snesitelnějšího dřívějšího termínu. Zatřetí: média už neposkytla tolik prostoru zdarma pro medializaci akce. Začtvrté: i my jsme již byli poučeni a najali jsme více brigádníků.

Letos tedy nastane Den dopravy zdarma po dni volna 18. listopadu, a trvat bude od poledne do poledne dalšího dne, tedy 19. listopadu. My u Knihkupce nastavíme dopravu zdarma pro zásilky nad 300 korun zaslané prostřednictvím České pošty a placené online (tedy převodem či kartou) dříve, už od 18. listopadu ráno a necháme ji běžet do 19. listopadu večer. V minulých letech jsme dopravu zdarma poskytovali jen u zásilek placených online, letos přidáme i dobírkové zásilky. Zásilky s platbou dobírkou při převzetí ovšem nebudou úplně zdarma, budeme u tohoto způsobu platby účtovat pouze symbolických 30 korun za doběrečné.

Těšte se tedy na 18. – 19. listopadu, nakupujte výhodně a buďte, prosím, shovívaví, pakliže Vám nepřijde balíček druhý či třetí den, jak je u nás zvykem. Předpokládáme, že se budeme s balíčky prát dalších několik dní, a tak může být termín dodání v řádu tří až pěti dní. Ještě se sluší podotknout, že toto se týká zboží, které máme označené jako „skladem v eshopu.“ U položek, kde je uvedeno „skladem u dodavatele“, se dá čekat, že termín dodání se posune klidně i na týden, protože se dá očekávat, že ani naši dodavatelé nebudou stíhat (všichni knižní distributoři mají své vlastní eshopy, a tak jako v minulých letech asi budou upřednostňovat vyřízení objednávek pro zákazníky svých eshopů před objednávkami velkoobchodních zákazníků). Nicméně, od 19. listopadu je do Vánoc ještě dost daleko, tedy věříme, že pro Vás nebude několikadenní zpoždění zas až takový problém.

Těšíme se na Vaše objednávky, slibujeme, že i letos budeme „žrát hlínu“, abychom je vyřídili co nejdříve a co nejlépe a budeme doufat v to, že pakliže se na naší straně vyskytnou nějaké přehmaty, tak je s Vaším pochopením vyřešíme co nejdříve a hlavně bez „výjimečné dávky emocí.“

Knihkupec má novej ksicht. Teda ten s tím .com. Ta stránka. Ten eshop s knihami. Knihkupec Dan, kterej obvykle sedí za administrací obchodu, tedy já, má ksicht furt stejně stárnoucí. Ovšem je fakt, že v posledních dnech se trochu víc usmívá. Vypadá to, že zdárně přežil přerod toho Knihkupce s tím .com a má víc důvodů k rozšířeným koutkům úst. Ten přerod byl totiž spíš porod. S komplikacema. Ale vypadá to, že porod novýho ksichtu toho Knihkupce s tím .com probouzí otcovskou hrdost. Čísla z analýz návštěvnosti a aktivity uživatelů stránky jsou výmluvná. Hned po porodu se výmluvně zlepšila, vypadá to, že uživatelé ten novej ksicht bleskově ocenili, na webu se zdržují déle, daleko méně z něj okamžitě odchází a hlavně více utrácí. Knihkupec Dan je překvapen. Nemyslel si, že pouhá změna ksichtu přinese takové dobré výsledky. Takže děkuje, že se vám novej ksicht toho Knihkupce s .com líbí.

Co jsme tedy na našem eshopu vylepšili? Kromě pouhé změny ksichtu jsme i trochu zapracovali na vylepšení nákupního procesu, zjednodušili jsme menu, vypíchli bestsellery a nové knihy, přidali líbivé obrázky, nastavili zobrazování více knih na stránce.

A změnili naše motto. S láskou ke knihám, s nadšením pro Vás.

Nemyslete si, nebyl to nějakej okamžitej nápad. To motto, které má symbolizovat celé naše snažení, jsem, stejně jako ten novej ksicht, rodil pěknejch pár měsíců. Podle mě říká vše. Ačkoliv nejsme tak bláhoví, abychom si mysleli, že zrovna knihy jsou nějaký výjimečný sortiment (však se už řadu let prodávají vedle salámů v marketech a vedle kapalin do ostřikovačů na benzínkách), přesto k nim máme přímo niterný vztah. Láska je pravé slovo, které ten náš vztah charakterizuje. A tak se s nimi laskáme, hladíme je po hřbetu, pokud nějakou, která už dlouho leží v regálu našeho knihkupectví, z regálu vytáhneme, tak ji něžně ofoukneme, abychom ji zbavili té trochy ulpělého prachu, a když je balíme do zásilek, které pak míří k našim zákazníkům, tak je obvykle oblékneme do festovního obleku z bublinek a kartónu, jen aby cestou nepřišly k nějaké bolístce. Kdepak, u nás, ani v knihkupectví, ani když knihy posíláme poštou, s nimi neflákneme na pult či do balíku, jak se občas stane s flákotou u řezníka. To by tedy byla první půlka našeho nového motta. A ta druhá: S nadšením pro Vás, ta zase sděluje, že jak ty knihy laskáme a ofukujeme a oblékáme do bublinek, tak to neděláme (jenom) pro náš hezký pocit, ale proto, abychom s nefalšovaným nadšením  dopravili ten cenný náklad tam, kde mu bude dobře. U Vás, u našich zákazníků. A tak s nadšením nejenom sháníme některé knihy po všech čertech pro zákazníky našeho knihkupectví ve Vrchlabí, se stejným nadšením od rána po obchodě hledáme, u dodavatelů objednáváme a co nejrychleji posíláme balíčky kamkoliv po celé republice. V posledním roce jsme s nadšením napojili sklady našich dodavatelů na systém našeho eshopu, abychom měli co nejširší nabídku, zprovoznili jsme chatovací okénko pro okamžité dotazy, nadšeně informujeme mailem o stavu vyřizování objednávek, s nemenším nadšením pátráme po knihách, které nejsou dostupné a které si naši zákazníci vložili do Hlídacího psa. Našli jsme novou skvělou parťačku, která Vás s nadšením zásobuje novinkami na našem facebooku. Momentálně 98% hodnocení našich zákazníků na Heurece je snad patřičným ohodnocením toho našeho kolektivního nadšení.

Samozřejmě, víme, že práce nikdy nekončí a víme, kde nás stále tlačí bota. Zřejmě nejvíce otlačené místo je políčko pro vyhledávání, z kterého se často na zákazníka vyvalí ne až tak použitelné výsledky. Vylepšení vyhledávání je dalším na řadě. Snad to nebude takový porod, jako s tím novým ksichtem.

Tak, to by tedy bylo. Děkujeme, že u nás nakupujete. My pro Vás prodáváme S láskou ke knihám a s nadšením pro Vás.

Schránka-1Schránka-2Schránka-3