A máme tu pondělí. Obvyklý den určený k tomu, abychom se podívali na novinkové newslettery našich dodavatelů a mrkli se, co příští týden vyjde nového či staronového. Samozřejmě, zákazníci mají vždy přednost před newslettery dodavatelů, takže někdy se k této činnosti dostaneme ve středu a někdy nikdy.
Činnost je to vpodstatě monotónní. Můžeme vsadit dolar proti fazoli, že každý týden se mezi těmi desítkami knižních novinek nacházejí určité typické typy titulů. A že si opět hlavu ukroutíme nad sníženou kreativitou nakladatelských pracovníků, kteří vytvářejí popisky ke knihám, tedy takzvané anotace.
Abyste věděli, jak to funguje: někdo někde v nakladatelství sesmolí krátký popis knihy, ten pak spolu s náhledem obálky a dalšími informacemi putuje do databází knižních distributorů a z databáze knižního distributora se text přesune na stránky (téměř) všech knižních eshopů. A tak můžete téměř na každé webové stránce, kde se prodávají knihy, číst úplně stejný text, který má nabízenou knihu přiblížit. Pravda, někteří prodejci (jako třeba my, když je čas) se snaží anotace přepsat a přepracovat kvůli optimalizaci webových stránek pro vyhledávače (Googlu se moc nelíbí, když více stránek obsahuje stejný text a ty, na kterých se text ocitl později – což jsou z logiky věci všichni kromě nakladatele knihy – penalizuje posunem ve vyhledávání kamsi na padesátou šestou stránku). Toto leze ovšem udělat z důvodu, že čas není nekonečný (a pakliže bychom ten náš vyplýtvali na tuto činnost, tak bychom měli opravdu smutný život), jen u malého procenta titulů. Takže jestli máte pocit, že popisky ke knihám do eshopů píše nějaký generátor náhodného textu, tak my ten pocit máme taky. Všimli jsme si zejména těchto dvou náhodně generovaných sousloví:
„Kniha, kterou právě držíte v ruce…,“. Fakt. U minimálně dvou, tří, pěti a někdy i více popisků knihy, které nakladatelé posílají do světa, začíná anotaci tato vskutku dementní fráze. To nemůžou napsat lidi, a právě proto tipujeme, že to je dílo toho generátora(u) náhodného textu. Kdo jiný by napsal do popisku, který má ve virtuálním prostředí internetu přiblížit zboží, od kterého zákazník vidí náhled obálky a maximálně tak ukázku z textu, slova „Kniha, kterou právě držíte v ruce…,“?
„Tato kniha se jistě zařadí do zlatého fondu české/světové/myslivecké/atd. literatury.“ I tento sebevědomý výrok obsahuje nejeden popisek knihy, zejména pak u naprosto neznámých a začínajících autorů.
Předpokládám, že ti, co ty texty píší, stejně vědí, že je nikdo nečte, takže proto zapínají ty generátory náhodného textu. Nebo se mýlím a vy, naši zákazníci, se řídíte při nákupu knih tím, co se píše v anotaci? Zeptáme se v dotazníku, prosíme vás o odpověď, poněvadž nás to opravdu zajímá.
A teď k těm typicky typickým typům titulů, které se dají mezi novinkami či dotisky nalézt téměř každý týden.
1) Nějaké ty memoáry či paměti či biografie nějaké té celebrity. Anebo neobyčejné příběhy nějakého doposud prostého a neznámého člověka, který se celebritou chce stát. Tento týden se zrovna urodilo: máme tu dotisk reportáže z dlouhé pěší cesty od Cheryl Stradeové, velebichli o Stevu Jobsovi od Waltera Isaacsona, životopis francouzsko – ruského umělce Gérarda Depardieua, hororové příběhy na téma „jak chutná soupeřovo rameno“ kousajícího fotbalisty Luise Suáreze a nakonec i životopis herečky Sophie Lorenové.
2) Dotisk či nové vydání nějakého toho už delší dobu postrádaného více či méně klasického titulu. Takže by to byl komplet Hunger Games, Setkání se smrtí od Joe Simpsona, Svět podle Garpa od Irvinga a veledílo Druhá světová válka od Winstona Churchilla.
3) Pakliže není zrovna úplně plonkový týden, tak i nějaký skutečný bestseller, na který se netrpělivě čeká. Obvykle jde o nějaký další díl nějaké už prověřené série. Jako je třeba Stalker od Larse Keplera či dvacátý díl Toulavé kamery.
4) Tituly, díky kterým víme, co zrovna letí mezi mládeží. Tento týden letí Violetta a Ledové království. Další týden poletí zas něco jiného.
5) Tituly, které nás opravdu zaujmou, a to ne proto, že bychom očekávali nějaký extra literární zážitek, ale proto, protože nabízí téma, které, alespoň pokud naše paměť sahá, nebylo zatím zpracováno, anebo jde o tak bizarní a menšinové téma, že nás zaujmou už pouhým názvem. Pro tento týden jsme pozvedli obočí nad knihami Štěkání – Zvuk psí řeči (ne že by všelijakých kynologických knih nebyly tuny, ale že by se nějaká z nich zabývala jen štěkáním? – na žádnou takovou si nepamatujeme), dále kniha Aby nemuseli nakonec žebrati o historii karlínské Invalidovny (to bude určitě zajímavé) a titul Jíst Spát Jít Jíst Spát Jít (zaujala nejenom jistá zvukomalebnost názvu tohoto titulu, ale i téma, kterým se zabývá – poutnictvím).
V týdnech, kdy se blíží nějaké výročí pak přibývají tituly, které 6) se zabývají nějakým aktuálním výročím. Kdybyste to nevěděli, tak nyní je výročí konce druhé světové války. My to víme proto, protože mezi novinkami tohoto týdne je kniha Květnové vítězství a koneckonců, už výše zmíněné Churchillovo šestisvazkové veledílo nevyšlo zrovna v tomto týdnu zajisté náhodou.
Obchod knihami
Napsat komentář